Slunce

Vondráčková + Korn

1:Já kdysi sEm úsvitem ti říkal častoAmkrát,
že jsi mé D7slunce, o němž nikdo nemá Gzdání.
Řek jsem to vCážně, jenže nesmíš to tak Ambrát.
Přeháním rHád, to bude Emtím.
2:Já kdysi s úsvitem ti řekla častokrát,
že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvíli.
Slyšel jsi správně, jenže nesmíš to tak brát.
Bezpočtukrát člověk se Emýlí.
R:Slunce je Amfair, to nezaspí a hřeje zDáda,
vysvitne vGčas, když naprší ti do mEm7ikáda,
nechce nic Ammít, nic nedluží a svítí sHtejně
na moji Emtvář, na dlaně tEvé.
Slunce je Amfair, to nešidí a hřeje pDláže,
odvede sGvé a neslíbí, co nedoEm7káže.
Kol hlavy Amměj si svatozář a třeba hHřej si,
slunce ty Emnejsi.
3:I když máš spoustu chyb, tak já ti rozumím
a slabší stránky tvé ti vůbec nevytýkám.
Ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím.
Netrap se tím, to se jen řEíká.
4:Už raděj mlč a dívej, hvězdy jsou ty tam,
přichází úsvit, velké slunce hlásí ráno.
Co přát si krásnějšího nad ten zázrak sám,
že ty mě máš, že já tě mám.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:22.784+00:00
Výsledky hledání: